Y-4C 1909 Opel Coupe
Mezi staršími matchboxy je s měřítkem Opelu v poměru 1/38 srovnatelný jen Y-2B Renault. Kvůli své velikosti působí tento model poněkud hrubě.
Sběratelé poměrně fádní Y-4C Opel trochu opomíjejí. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se jich vyrobilo hodně, ale některé jeho méně známé, a přitom vzácné varianty se shánějí velmi obtížně.
Měřítko: 1/38 Rok výroby: 1965–1976
Dostupnost:Běžné verze Opelu jsou dostupné, obtížněji se shánějí s lakem v mint stavu. Difficult – obtížně sehnatelné – jsou kaštanově hnědé sedačky. Scarce – vzácná – je křížová varianta s kovovými čepy karoserie a novějším podvozkem bez otvorů. Jako vzácné hodnotí MICA i verze Y-4C s menšími koly o průměru 17,5 mm. Very Rare – velmi raritní – jsou první verze s maskou a sedačkami v kaštanovém odstínu. Extremely Rare – velmi raritní – je nejstarší verze bez trojúhelníkové výplně mezi zadní vzpěrou a patou předního blatníku a texturovaná střecha s okénkem.
Konstrukce: Odlitek podvozku prošel několika změnami. Blatníky nejstarší extrémně raritní verze Y-4C/1 drží zevnitř autentické tenké vzpěry. Už pro první skutečně sériovou verzi Y-4C/2 ale technologové zpevnili vzpěru u paty předního blatníku trojúhelníkovou výztuží. Později vyplnili i část trojúhelníkového prostoru mezi vzpěrami zadního blatníku. Viditelné je to zejména po sejmutí zadní pneumatiky.
První podvozky nesly jen označení “Models of Yesteryear”. Na druhé verzi přibyla značka “MATCHBOX”. Na třetím typu podvozku zmizely oba otvory a nápis 1909 Opel Coupe je psaný ve dvou řádcích.
Další významnou změnou prošlo ukotvení plastové střechy. Podobně jako u modelů Y-9B Simplex a Y-12B Thomas měly i první verze Y-4C Opelu kovové držáky střechy vystupující z boků karoserie. V roce 1969 nahradili technologové tyto kovové výstupky plastovými kolíčky, které vyvedli ze sedaček.
Pro Y-4C Opel se používala stejná boční řadicí a brzdová dvojpáka jako na Y-16A Spyker. První modely se montovaly s okroulými tvarovanými pákami. Ty byly později nahrazeny hranatými rovnými pákami. Zajímavostí je varianta Opelu s menšími koly z Y-8C Stutzu.
Y-4C Opel se stříkal až do roku 1972 nevýrazným bílým lakem. Tato barva nebyla příliš kvalitní, zůstávala měkčí než většina laků na jiných modelech a hůř odolávala otěru a dalším poškozením. Na bílé barvě je navíc každé poškození velmi zřetelné.
První velmi raritní verze Opelu byly vybavené tmavšími maronově červenými sedačkami a maskou chladiče. Později se na model začala montovat nereálně jasně červená maska a brzy i stejně zbarvené sedačky. Po roce 1970 se objevovala znovu kaštanová sedadla. Ta už ale nejsou tak cenná, neboť jimi byly standardně vybaveny pozdější modely Woosgrain.
Střecha Opelu se do roku 1972 lisovala z béžové umělé hmoty. Odstín starších střech je méně výrazný. Extrémně raritní jsou béžové střechy s texturou, které už mají v zadní části „plachty“ malé okénko.
Y-4C Opel se nejprve prodával v celopapírových krabičkách E a E1. V roce 1969 nový dostal okénkové krabičky typu F a pozdější vzácnější G.
Opel prodával v průměrném množství. Nebyl propadákem, ale ani v Německu neslavil takový úspěch jako například další lidový vůz „plechová Líza“ Y-1B Ford T v Americe.
O setrvání Opelu ve výrobě i po roce 1972 nicméně rozhodlo jeho měřítko. Byl prostě dostatečně velký na to, aby se na něj dala montovat širší unifikovaná kola. Ani nová oranžová barva ale Opelu k většímu obchodnímu úspěchu nepomohla. Stal se proto první inovovanou ypsilonkou, kterou Lesney stáhl už v roce 1976.
Podrobné informace o historii a fotografie všech výrazných variant modelu jsou ve Velké knize o modelech MATCHBOX Yesteryear 1956−1972. Nejnovější přehled všech variant modelů a boxů, detailní fotografie odlišných prvků a cenového průvodce najdete v publikaci „Collector’s Guide to MATCHBOX Model of Yesteryear 1956−1972“.
